Aktuality > Orchideje v ČR > Mapování orchidejí
 
 
 
 

Mapování orchidejí

Na těchto stránkách můžete nalézt formulář k dobrovolnému mapování vzácných druhů, především orchidejí,dále masožravých rostlin, hořců a dalších druhů, většinou kriticky a silně ohrožených. Pokud byste se chtěli připojit k mapování, stačí vyplnit následující formulář.


Vaše jméno
Kontaktní e-mail
Název rostliny
GPS pozice nálezu
Uveřejnit v časopisu Roezliana
Uveřejnit v nálezové databázi ČSOP
Foto rostliny (není povinné)
Popis nálezu, upřesnění lokality, počty kusů, datum atd. :

Do Formuláře napište kontaktní údaje, Jméno mapovaného druhu (pokud si nejste jisti, zkuste určit např. z našich internetových stránek nebo www.botany.cz, dále souřadnice rostliny nebo středu populace (lze použít např. www.mapy.cz nebo www.googlemaps.com), a dále co nejlépe popsat lokalitu, počty kusů, datum nálezu a vše co pomůže určit identifikaci nebo ohrožení lokality.


Během několika dnů budete kontaktování, kde vám bude sděleno, zda se již údaj v databázi nachází, nebo je to "bomba" nález.
Nálezy orchidejí mohou být s Vaším souhlasem uveřejněny v orchidejářském časopisu Roezliana.

Veřejné mapování se zabývá těmito rody a druhy, které jsou dobře určitelné, obecně známé a nedochází k záměně. Samozřejmě můžete mapovat i jiné vzácné druhy z Červeného seznamu ohrožených rostlin.

Adonis - Hlaváček (aestivalis, flammea, vernalis)
Anacamptis - Rudohlávek (pyramidalis)
Andromeda - Kyhanka (prolifolia)
Anemone - Sasanka (narcissiflora, sylvestris)
Antennaria - Kociánek (dioica)
Botrychium - Vratička (všechny druhy)
Calla - Ďáblík (palustris)
Cephalanthera - Okrotice (damasonium, longifolia, rubra)
Coeloglossum - Vemeníček (viride)
Corallorhiza - Korálice (trifida)
Crocus - Šafrán (albiflorus, heuffelianus)
Cyclamen - Brambořík (všechny druhy)
Cypripedium - Střevíčník (calceolus)
Dactylorhiza - Prstnatec (všechny naše druhy)

Daphne - Lýkovec (cneorum, mezereum)
Dianthus - Hvozdík (ohrožené druhy)
Dictamnus - Třemdava (albus)
Diphasiastrum - Plavúník (všechny druhy)
Dracocephalum - Včelník (austriacum)
Drosera - Rosnatka (anglica, intermedia , rotundifolia)
Epipactis - Kruštík (všechny druhy mimo helleborine)
Epipogium - Sklenobýl (aphyllum)

Erythronium - Kandík (dens-canis)
Gagea - Křivatec (bohemica, pusilla, transversalis, villosa)
Galanthus - Sněženka (nivalis)
Gentiana - Hořec (všechny druhy)
Gentianella - Hořeček (všechny druhy)
Gentianopsis - Hořeček (ciliata)
Gladiolus - Mečík (imbricatus, palustris)
Goodyera - Smrkovník (repens)
Gymnadenia - Pětiprstka (conopsea, densiflora)
Hammarbya - Měkkyně (padulosa)
Herminium - Toříček (monorchis)
Himantoglossum - Jazýček (adriaticum)

Huperzia - Vranec (selago)
Iris - Kostatec (všechny druhy)
Ledum - Rojovník (palustre)
Leucojum - Bledule (aestivum, vernum)
Lilium - Lilie (bulbiferum, martagon)
Limodorum - Hnědenec (abortivum)
Linum - Len (austriacum, flavum)
Liparis - Hlízovec (loeselii)
Listera - Bradáček (cordata, ovata)
Lycopodiella - Plavúňka (inundata)
Malaxis - Měkčilka (monophylos)

Menyanthes - Vachta (trifolia)
Moneses - Jednokvítek (uniflora)
Ophiloglossum - Hadilka (vulgatum)
Ophrys - Toříč (apifera, insectifera, holubyana)
Orchis - Vstavač (všechny druhy)

Orobanche - Záraza (ohrožené druhy)
Parnassia - Tolie (palustris)
Pedicularis - Všivec (palustis, sudetica, sylvatica)
Phyllitis - Jelení jazyk (sclopendrium)
Pinguicula - Tučnice (alpina, bohemica, vulgaris)
Platanthera - Vemeník (bifolia, chlorantha)
Pseudorchis - Běloprstka (albida)

Pulsatilla - Koniklec (všechny druhy)
Pyrola - Hruštička (ohrožené druhy)
Scilla - Ladoňka (všechny druhy)
Spiranthes - Švihlík (spiralis)
Traunsteinera - Hlavinka (globosa)

Swertia - Kropenáč (perennis)
Utricularia - Bublinatka (všechny druhy)

 Historie organizovaného poznávání a mapování orchidejí v ČR

Jindřich Šmiták

Začátek historie mapování vstavačovitých, tedy orchidejí, lze datovat až k přelomu 70. a 80. let 20. století. Do té doby, tedy především v předchozích dvaceti letech tj. v 60. a 70. letech to bylo jen několik jednotlivců většinou pouze z řad botaniků-amatérů, které tato tajuplná rostlinná čeleď očarovala natolik, že se blíže začali zabývat poznáváním vstavačovitých vyskytujících se v naší přírodě, jejich biologií a rozšířením.
V tomto směru je nutné v první řadě vzpomenout na tři nejvýznamnější osobnosti, jejichž jména jsou spojena s průzkumem vstavačovitých tehdejšího Československa. Předně to byl Ing. František Procházka, vystudovaný lesní inženýr, avšak přetransformovaný na botanika okresního muzea v Pardubicích. V 80. letech pracoval jako odborný pracovník správy Krkonošského národního parku, aby se po roce 1989 stal podnikatelem ve zcela jiném a nesouvisejícím oboru. Po celý život jej však zájem o orchideje neopustil, byl jejich naším nejlepším znalcem a koncem 70. let rovněž zakladatelem Odboru pro ochranu a výzkum československých vstavačovitých při Orchidea klubu ČZS Brno, který původně sdružoval jen zájemce o tropické orchideje. Z jeho celoživotních zkušeností a znalostí našich domácích orchidejí napsal (nebo se podílel jako spoluautor) několik publikací. Ing. Procházkovi patří ještě jedno prvenství – byl prvním botanikem a to jak z řad amatérů, tak i profesionálů, který již od poloviny minulého století systematicky zaznamenával nálezy a lokality našich domácích vstavačovitých, měl pečlivě vedenou kartotéku druhů a lokalit, které stihl navštívit v celé tehdejší ČSSR, sledoval jejich vývoj (a úbytek) a jako první začal upozorňovat na nebezpečí násilných změn v naší krajině, které znamenaly zánik mnoha botanicky cenných lokalit a tím i zmenšování a postupný úbytek populací vstavačovitých.
Druhou osobností, i když méně výraznou než hyperaktivní a produktivní František Procházka, byl Dr. Oldřich Potůček. Byl sice vystudovaný botanik a ač původem z východních Čech, prožil skoro celý život na Slovensku, kde pracoval v zemědělském nákupním podniku. Studium a průzkum orchidejí však byl jeho celoživotní koníček a zařadil se v něm mezi přední a uznávané evropské odborníky té doby. Jeho zájmovou oblastí bylo především západní Slovensko (Strážovské vrchy, Orava, Malá Fatra) a z moravského území Moravskoslezské Beskydy a Bílé Karpaty. Dr. Potůček rovněž hodně publikoval v našich i zahraničních (německých) odborných časopisech přírodovědeckého a ochranářského zaměření. Své cesty za poznáváním orchidejí Československa podnikal většinou s přítelem Františkem Kryškou, třetím z výše uvedených osobností, jejichž životním posláním se staly orchideje naší přírody.
Pan František Kryška byl technickým pracovníkem tehdejší Nové huti KG v Ostravě, povolání tedy velmi odtažitého od toho co považoval za podstatnější a co se stalo smyslem jeho života. F. Kryška byl neúnavným terénním pracovníkem, který v lesích a na loukách Beskyd, Bílých Karpat, Stražovských vrchů a dalších moravských i slovenských pohoří trávil svůj veškerý volný čas a shromažďoval poznatky o výskytu vstavačovitých, vždy pečlivě doplněné podrobnými plánky a poznámkami o stavu biotopu, jeho ohrožení s případnými návrhy na jeho ochranu. V 70. a 80. letech patřil mezi aktivisty bojující za záchranu beskydských a bělokarpatských orchideových luk a s jeho přispěním byla mnohá území vyhlášena za chráněná jako přírodní rezervace.
V roce 1969 iniciativou Dr. Potůčka se dala dohromady první organizovaná skupina zájemců o poznávání a mapování našich orchidejí pod názvem Pracovní kroužek pro ochranu československých vstavačovitých, jehož hlavní náplní bylo ověřování a vyhledávání lokalit orchidejí. V té době nastávalo období největšího rozmachu velkoplošných krajinných úprav, hnojení a chemizace zemědělství, melioračních zásahů apod. a proto bylo nutno mapovat a shromažďovat údaje, aby se ochránilo, co se ještě zbylo. Byla podniknuta řada exkurzí do Bílých Karpat, Strážovských vrchů včetně společné exkurze s podobně zaměřenou skupinou orchidejářů z tehdejší NDR vedenou významným znalcem orchidejí a ochráncem přírody N. Wisniewskim. Po několika letech zaneprázdněním Dr. Potůčka činnost této skupiny skončila.
Na její činnost v roce 1977 z iniciativy Ing. Procházky, který byl členem i předchozího kroužku navázala skupina zájemců o naše domácí vstavačovité, která se zaregistrovala v Orchidea klubu ČZS Brno jako samostatný odbor pro výzkum a ochranu československých vstavačovitých. Sdružoval tehdy asi 30 lidí, kteří se již předběžně znali z minulých let z drobných skupinových akcí a exkurzí na lokality orchidejí. V červnu 1978 jsme se tedy poprvé sešli na první společné větší exkurzi na orchidejových loukách v Bílých Karpatech. V průběhu dalších let, kdy zájemců o naše domácí orchideje postupně přibývalo, následovaly pravidelné každoroční exkurze do předem vytipovaných oblastí Čech, Moravy i Slovenska, které měly průzkumný a mapovací charakter. V rámci těchto exkurzí byla objevena řada nových lokalit orchidejí, byl potvrzen či nepotvrzen výskyt dříve nalezených druhů. Takto získané údaje byly pravidelně publikovány a sloužily či slouží jako podkladové materiály pro účely ochrany přírody např. jako podklady pro vyhlášení chráněných území, územních řízení apod. Do roku 2009 se těchto exkurzí v rámci obou našich zemí, uskutečnilo celkem 24, poslední zatím byla v roce 2009 do širší oblasti Králického Sněžníku. S uvolněním hranic po roce 1990, se ukázala nutnost i o rozšiřování obzoru znalostí o orchidejích mimo naši republiku, proto jsme začali podnikat výjezdy za orchidejemi do okolních zemí, především do Středomoří. První společný zájezd se uskutečnil v roce 1993 do Bulharska a od toho roku pak již následovaly pravidelné autobusové zahraniční zájezdy, které se neomezily jen na sousední a středomořské státy, ale začali jsme pronikat i do severní Afriky a Malé Asie (Maroko, Turecko) a také do severnější části Evropy. Zahraničních zájezdů za účelem poznání orchidejí Evropy se do roku 2009 uskutečnilo 17, v podstatě po celém Středomoří. Zájezdy jsou organizovány víceméně střídavě brněnským Orchidea klubem a soukromou CK Geo Trips (nyní CK V.Vlačiha) z Ústí nad Labem, vždy však vyžadují značné organizační úsilí a z důvodu krátké vegetační sezony orchidejí i jistého časové omezení. Z toho důvodu se sice v některých letech nekonaly společné domácí exkurze, avšak stále pokračující průzkum lokalit našich domácích vstavačovitých tím nijak netrpí. V různých oblastech republiky mimo aktivních jedinců bylo již zformováno několik stálých menších skupin, které v průzkumu stále pokračují a současně probíhá i pravidelný monitoring všech významných lokalit vstavačovitých a to nejen v oblastech jejich koncentrovaného výskytu jako jsou např. Bílé Karpaty, Ždánický les, České středohoří nebo Českolipsko, ale po celé republice.
V současné době má odbor pro výzkum a ochranu československých vstavačovitých 158 členů z celé republiky, několik Slováků a jednoho Poláka. Z tohoto počtu je však pouze necelá stovka činných, zbývající jsou v odboru pouze organizováni a platí příspěvky a do akcí odboru se aktivně nezapojili. Spolupráce se zahraničními organizacemi podobného zaměření v rámci EU se rozvíjela hlavně od 70. do poloviny 90. let 20. století. Byly to především skupiny Arbeitskreis Heimischen Orchideen z Bavorska, Bádenska-Wűrttemberska a Saska, dále z Rakouska, Holandska, Polska, Maďarska a Slovenska. Kontakty se však postupně vytrácely a po přelomu tisíciletí zbyly spíše kontakty na jednotlivé osoby ve všech výše jmenovaných zemích. Pouze se Slovenskem spolupráce pokračuje na uspokojivé úrovni. Odbor domácích vstavačovitých se podílí i na výstavách pořádaných Orchidea klubem Brno, konferencích, pořádá pravidelná setkání 2x ročně, přednášky, výstavy fotografií a členové z Brna a blízkého okolí se setkávají každý týden a byly vytvořeny trvalé přátelské svazky. Nelze také přehlédnout ani vydávání klubového zpravodaje Roezliana, v němž je zpravidla dostatečné množství informací o našich i evropských orchidejích. Webové stránky Orchidea klubu http://orchideaklub.mendelu.cz , jsou již všeobecně známé a zde se můžete dovědět další informace. Orchidea klub od roku 2013 ještě další, zcela nové webové stránky http://www.orchideaklub.cz.
 
 
Orchidea klub Brno